Pozitivní myšlení

Chvátám, chvátám, nemám chvíli klid

Nemůžu si pomoct, ale tato písnička je pro mě synonymem dnešní uspěchané doby 🙂 A sama se tak kolikrát taky cítím.

Taky se vám někdy honí v hlavě neustále ta stejná věta – nemám na to čas, nestíhám? Někdy se mi zdá, že je to prostě životní styl, za kterým si hodně lidí stojí, i když to tak navenek nevypadá.

Jakto?

Představte si, že se bavíte s lidmi, kteří vám pořád říkají, co všechno musí a co zase nestíhají. „Víš jak, teď jsem v práci, pak jdu rychle na kafe, pak mám jógu, po józe angličtinu… přijdu v deset večer úplně hotová a ráno zas vstávám v šest.“ No a teď si to představte, přece jim nemůžu odpovědět: „Já přijdu z práce, pustím si s přítelem film, řekneme si, jaký jsme měli den, a je nám spolu hezky.“

Ale upřímně řečeno taky jsem se už několikrát chytila do této pasti.

Zvlášť v poslední době. Ve školce, kde pracuji jako učitelka, byly náročnější dny (besídky, výlety, akce ke Dni dětí…). Také jsme se stěhovali (to by bylo na další článek… 🙂 ), připravovala se svatba mojí sestry, ve škole se ukončuje pololetí, takže mě čekaly zkoušky, přehrávky na klavír a na flétnu (to je taky kapitola sama o sobě 🙂 ). Byla jsem v Praze na semináři Plážového podnikání. Tolik zážitků, inspirace, změn, úkolů, učení, organizování… a já to neměla kdy vstřebat.

akce 1

Všechno se dělo tak nějak v běhu. A já v tom běhu (ne)úspěšně přecházela různá nachlazení, bolení v krku a teploty s hrdinským pocitem, že to dám.

Co se mi stalo?

Přestala jsem mluvit, ztratila jsem hlas, bolest v krku a na hrudi se zvětšila tak, že mě to donutilo zajít si k doktorce, přestože bych tuto aktivitu nejraději vynechala a dál se léčila po svém (čaj s citrónem, vitamíny, teplé ponožky a neponocování).

Paní doktorka mi promluvila do duše a řekla, že mi velice doporučuje zůstat doma, odpočívat a hlavně NEMLUVIT. Dovedete si představit, co to pro mě znamenalo? Já, která jsem zvyklá za celý den říct těch svých několik tisíc slov? Zvlášť, když pracuji ve školce?? A baví mě to? A teď mám šetřit hlasivky a co nejvíc mlčet? Z tohoto doporučení měl maximální radost můj přítel. Má ženu, která je doma, vaří a nemluví 🙂 🙂

Ale teď zpátky k tématu.

Tělo mi dalo jasně najevo, abych se na chvíli zastavila. Moje dosavadní rychloléčby fungovaly jen omezeně a dočasně. Co jsem tím získala? Kromě toho, že se konečně pořádně uzdravím, mám teď víc času. Čas o věcech uplynulých přemýšlet. Čas utřídit si myšlenky. Co mi dalo to, že nemůžu moc mluvit? Kromě spokojeného přítele 🙂 taky možnost vyjadřovat se více psaním.

A to je důkaz, že funguje onen zákon přitažlivosti. Ne že bych si zrovna přála být nemocná, ale přišlo to v pravou chvíli. V době, kdy jsem si říkala – potřebovala bych víc času. Ale jak ten čas najít a nemuset si přitom brát neschopenku? Říká se, že život je otázkou priorit. A to, kterým hodnotám, činnostem a zájmům dáváme přednost, záleží na nás. Už bohužel nevím, kdo chytrý vymyslel tuto radu, ale mně pomáhá, a proto ji tu teď sdílím s vámi.

Zkuste si říct místo nemám na to časnení to pro mě důležité.

Na mnoho věcí pak v tomto světle získáte nový úhel pohledu. Uvedu pár příkladů.

  • Nemám čas denně umývat podlahu. Jasně, není to pro mě důležité.
  • Nemám čas cvičit každý den. Holt modelka ze mě nebude – není to pro mě důležité.
  • Nemám čas marodit. Zdraví pro mě není důležité. Moment s tím nesouhlasím!!!
  • Nemám čas sejít se s rodinou. COŽE? Ale rodina pro mě přece důležitá je!!!

Takže až vám v hlavě zase zabliká červené světýlko nemám na to čas, dosaďte si místo toho není to pro mě důležité. Myslím, že brzy budete ve svém životě vnímat změnu.

A taky platí to, že by člověk měl poslouchat svoje tělo a myslet na sebe. Svět nespasíte tím, že pojedete na 120 procent, ale na úkor sebe samotných.

Tak buďte k sobě laskavější…

P.S. Pokud potřebujete víc času, zkuste vypnout televizi, funguje to nejen na to… 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *