Hrdinka Marie

Děkuji, Maruško!

Na světě se setkáte s obrovskou spoustou lidí. Někteří vám cestu jen protnou a hned zmizí a brzy na ně zapomenete. Jiní s vámi kousek jdou, je to fajn, ale jednoho dne se vaše cesty rozdělí. A pak jsou tu také takoví lidé, co vás láskyplně zasáhnou. Jsou to lidé, se kterými se již nechcete rozejít, lidé, na které nikdy nezapomenete.

Já bych vám ráda vyprávěla příběh o setkání  s jednou neuvěřitelnou ženou. Je to příběh o ženě, která zasvětila svůj život pomoci druhým. Pomoci ženám, párům, kteří touží po miminku a z nějakého důvodu se jim nedaří otěhotnět. A kterým se i díky její pomoci zadařilo…my byli jedni z nich…

Jednou za mnou přišla moje maminka a podává mi do ruky lístek. Stálo na něm jméno a telefon… Maminka mi k tomu řekla: „Katuško, zkus té paní zavolat, možná ti pomůže, je na ní jen samá chvála…uděláš to?“ Odpověděla jsem, že ano. Kde to jméno maminka sehnala a od koho dostala doporučení, to nevím, ale vím to, že mi setkání s člověkem na lístku změnilo život.

V té době jsme se s manželem marně snažili o miminko. Překážek na cestě ke snu bylo několik, včetně mých dlouholetých problémů se zády. Snad od raného dětství jsem měla problémy s kulatými zády, různými skoliózami, kyfózami a bůh ví jakými –ózami ještě. Záda mě skoro pořád bolela a nic nepomáhalo… tak jsem jednoho dne zavolala na to číslo…

„Dobrý den, tady Marie Babičková, přejete si?“ Pověděla jsem, co mě trápí a že bych se k ní moc ráda objednala na konzultaci. „Jasně, kočko, uvidíme se tehdy a tehdy, doražte tak a tak a už žádný kocouření (pozn. milování s partnerem) do té doby….“ Styl, jakým se mnou mluvila, byl tak osobitý a tak bezprostřední, že jsem si ho od první chvíle zamilovala…

První setkání bylo pro mě naprosto ohromující. Otevřela úžasná, charismatická a mladě vyhlížející žena. Když jsem se později dozvěděla, že jí je téměř 60 let, nevěřila jsem, jak výborně a mladistvě vypadala. Hned, jak jsem se svlékla do spodního prádla, měla jsem pocit, jakoby začala číst knihu. Tou knihou bylo moje tělo a ona mi do posledního puntíku popsala, jak se mé tělo do toho dne vyvíjelo, jak rostlo, co zažilo, co mu uškodilo, co mu chybělo…

Zůstala jsem na ní stát s otevřenou pusou a jen jsem hltala vše, co říkala. Neuvěřitelné znalosti, říkala jsem si. Myslela jsem na to, že jsem se už dlouho nesetkala s někým, kdo tak mistrovsky ovládal svoji profesi, jako ona.

Vyšetřila mně, vyslechla rodinnou anamnézu a ukázala cviky, které mám cvičit. A tak pomalu začalo, snad to mohu tak říct, naše malé, bohužel krátké přátelství.

Na každou návštěvu jsem se neskutečně těšila, protože to nebyla jen zdravotní pomoc s mým problémem, ale bylo to zejména neuvěřitelně krásné a milé popovídání s člověkem s vroucím srdcem na dlani, laskavou a citlivou duší a nekonečným pochopením. Obdivovala jsem ji, jak dělá svoji práci a jak jí rozumí, jak se vyrovnává s odchodem milovaného manžela, jak miluje svoji vnučku, …obdivovala jsem ji proto, jaká je…

Získala jsem si k ní až takovou důvěru, že jsem jí bez váhání svěřovala svá tajemství, své radosti, bolesti, které život přináší…a když odešla moje maminka, spojila nás tato událost ještě více…viděla jsem, že pro ní nejsem jen pacientka XY, ale někdo víc, se kterým cítila a projevovala neskrývajíc své emoce.

Cvičit jsem začala v létě roku 2012. Zamávala jsem s bolestmi zad a beder a v květnu 2013 jsem jí mohla s radostí sdělit zprávu o tom, že se konečně zadařilo a že jsem těhotná. Těhotná i díky ní. Díky její péči a její motivaci cvičit.

 Aničku – mojí dcerku bohužel paní Babičková viděla jen jednou…v nemocnici, kam jsme ji přijely navštívit. Brzy na to zemřela.

Život si nevybírá a holt někdy bere k sobě lidi, u kterých si říkáte „ sakra proč, takový milý dobrý člověk, tolika lidem pomohl, …“ Někdo mi kdysi řekl, že bůh si k sobě bere ty, které má rád a chce je mít na blízku… Nevím, jak to ve skutečnosti je.

Každopádně pro mne tady paní Babičková zůstane navždy. V mé mysli, v mém srdci, v mých vzpomínkách a hlavně i v mé dcerce, která patří ke stovkách, možná tisícům „mojžíšátek“ – dětí narozených po cvičení dle Ludmily Mojžíšové, mojžíšátek, kterým na svět pomohla právě paní Babičková.

Mějte se krásně, paní Babičková a děkuji!