Až nebudete mít chuť na nic. Na psaní, na sladký, na kafe, na lásku, prostě na nic. Až budete cítit prázdno a myslet si, že nic nemá smysl, vybrečte se a pak... znovu se nadechněte. Jste tady, tak to nevzdávejte.

Tento článek si asi vytisknu a vylepím někde na zeď. Ne že bych byla takovej narcis, ale občas se mi zadaří poskládat myšlenku do těch správných slov, který si někdy sama potřebuju přečíst.

Zaměřte se na jednu věc a té se věnujte naplno. To je jediná cesta k úspěchu. Ok a co když vás po čase začne zajímat něco jiného?

Nedávám si předsevzetí. Už se znám a vím, že to nemá cenu. Svoje (zlo)zvyky nezměním jen proto, že je 1.1. Vy ano? Ale přání, ty mám pořád...

Moc se o tom nepíše. Jako by ani nežili s námi. Ale ještě pořád tu hodně z nich je. Co nám můžou nabídnout staří lidé?

Možná stárnete jako já. S největší pravděpodobností jo :) Stárneme totiž všichni. U mě se to letos projevuje tím, že nemám náladu na hmotné dárky.

Chceme si plnit velký sny, objevovat svět, být nezávislí a přitom si někdy neumíme říct ani o trochu vody ke kávě. Abychom neurazili nebo neobtěžovali. Myslím, že tam to všechno začíná.

Levné cestování, digitální nomádství, nové kontakty, jedinečné osobnosti, spousta inspirace, zajímavé příběhy, workshopy, přednášky, talkshow. Chystám se na tři akce a doufám, že vás tam potkám taky.

Cože? Vy nepijete kafe? A jste z této doby? Vždyť káva vládne světu a kdo ji nepije jako by nebyl. Uff, vy kávu milujete. Tak to jo. To je tento článek pro vás.

Před týdnem jsem měla takový tíživý pocit, že se ty moje sny nějak neplní. Takový ty velký krásný sny, co trvají několik let… Ty, který vám nedají spát, který nosíte pořád v hlavě a vždycky vám je něco nebo někdo připomene.…