Pozor na to, co si přeješ, mohlo by se ti to splnit

Z oken padají zapalovače a na zemi se válí hromada dvoutisícovek. Proč? No přece proto, že jsme si o to řekli.

Jdu ráno do práce. A na chodníku se třpytí jedna koruna česká. V hlavě mi naskakují otázky. Mám? Nemám? A jak by to vypadalo? Učitelka a musí sbírat drobáky ze země. A pak, co když na ni čůral pes? Nakonec zvítězí rozum, který zavelí: „Hele je to jenom koruna, to nestojí za to.” A tak jdu dál.

V hlavě mi to šrotuje a říkám si: „Takhle najít trošku víc. To by nešlo?”

Myšlenka na peníze je během dne úplně vypuštěná. Přijde to až večer, kdy jedeme nakoupit. Ve výloze uvidím poházené obrovské tisícovky, které slouží jako dekorace. Vzpomenu si na to ráno s korunou. „Vesmíre, tak toto jsou ty peníze jo? To je ale blbej vtip. Ha ha ha.” Jasně pro korunu se nesehneš, tak ti pošlem falešný papírovky. Říkají si možná ti nahoře. Dobrý no tak jo. Přání splněno, beru to.

Už jsme byli na odchodu z obchodu. Jdeme a přímo před námi se na zemi válí desítky přeložených dvoutisícovek. Někomu asi vypadly z kapsy. Ležely tam, lidi je obcházeli. A já nevěřícně koukala. Ne snad proto, že bych je nikdy neviděla 🙂 Jen jsem nemohla uvěřit tomu, že se ta moje ranní akce s korunou rozroste tak moc a tak rychle. Že stačí pomyslet a děje se to.

A jak to bylo dál?

Jdeme s přítelem na večerní procházku.  A on už ve výtahu: „Já nemám zapalovač!” Nechápu. Vždyť nekouříme.

To je asi jako kdybych já v létě řekla: „Panebože, já nechala doma rukavice.”

Vyjdeme z domu a po několika metrech letí něco z okna. Padne to do trávy přímo před nás. Hádejte co. Jo je to zapalovač 🙂

Takže pozor na to, co si přejete. Někdy to najdete na zemi, jindy vás to možná trefí do hlavy. Každopádně jisté je jedno. Odněkud to přijde 🙂

P.S. My ty peníze taky obešli 🙂