Jak fungují vesmírné objednávky?

Tentokrát byl vesmír rychlej jako blesk. Stačila jedna malá nepatrná myšlenka, která se vám jen tak mimochodem prožene hlavou a máte objednáno. Protože už s tím mám zkušenost, věděla jsem, co může nastat. Něco, co jsem nechtěla. Snažila jsem se honem rychle objednávku odvolat. Pozdě. Dostala jsem ji expresem hned druhý den.

 

Jestli mi s vesmírem něco fakt funguje, je to tohle:

Já: „Ty jo nestíhám, potřebovala bych víc času na… dopsání článků, dokončení rozhovorů, vytvoření prodejních akcí, psaní ebooků…”

Vesmír: „Děkujeme za Vaši objednávku, zítra ji doručíme.”

 

Co následuje?

Ráno se probudím s nepříjemným škrábáním v krku. „To bude dobrý, to přejdu.” Říkám si. Stihnu připravit narozeninovou oslavu, uklidit byt, jet na doučování holčičky, napsat článek, rozepsat dalších pět, potvrdit si další tři rozhovory, poslat otázky, vyplnit dotazník pro studentky… A večer… bolest hlavy. Teplota.

 

Zlobím se na vesmír. „Tohle jsem si teda rozhodně nepřála!”

 

Zdá se, že to jen tak nepřejdu. Budu muset zrušit práci ve školce. Nejsem sice nemocná tak, abych musela ležet v posteli (možná bych měla), ale zase není dobrý, abych chodila mezi děti. A ani bych ten shon ve školce v těchto dnech nedala.

 

O dva (proležené) dny později…

Vyspím se. Ráno si uvařím čaj s citronem a medem, sním něco dobrýho k snídani, zásobím se vitamínama a kapesníkama. Zabalím se do deky a v klidu otevírám notebook… Nemusím nikam jezdit, hlídat kolik je hodin, spěchat na autobus a… najednou mám čas na dokončení všeho, co jsem nestíhala (a stíhat chtěla).

 

„Jo tak takhle to funguje!”

 

U sebe už to mám vyzkoušený, proto jsem opatrná ve svých myšlenkách, zvlášť těch, který se týkají nedostatku času. Občas mi to ale ještě ujede 🙂 No díky tomu se můžete brzy těšit na rozhovor o životě a práci na Islandu, o dalším spontánním nápadu, o vyzvednutí výhry ve Washingtonu…

 

Je tu ještě jedna věc

Proč vám to celé píšu? Doufám, že se v tom článku najde někdo z vás. Váš příběh nemusí vypadat úplně stejně. Nicméně mám pocit, že nemoci (ať už větší či menší) nám všem dávají nějakou stopku. Nutí nás zastavit se. Může to být z několika důvodů:

 

• potřebujete si odpočinout
• potřebujete si rozmyslet, jak dál
• potřebujete si uvědomit, co chcete a co už ne
• potřebujete se vrátit k sobě a najít odpovědi

 

To všechno se totiž ve spěchu dělá trochu hůř. A možná že, když se zastavíte, najednou vám dojde spousta věcí. Dokonce zjistíte, proč se vám nějaké situace neustále opakují. A věřte mi, že ony se opakovat budou, dokud to nepochopíte.

 

P.S. Možná byste mohli namítat, že si ty svoje virózky nosím od dětí ze školky a že to s psychikou nemá nic společnýho. Uznávám, že jsem v tomto ohledu ohroženější druh 🙂 Pořád ale věřím na souvislosti mezi zdravím a psychikou a samozřejmě i jídlem, pohybem, dostatečným spánkem a tak dále… Však to znáte 🙂

 

A teď mi řekněte, funguje vám vysílání a plnění vašich přání?