Sebeláska není sprostý slovo

Proč je tak důležité mít se ráda a co s tím teď všichni mají? A je sebeláska sobectví? Taky se vám při tom slově vybaví Ivan z Mrazíka, jak se samolibě prohlíží v zrcadle? 🙂 Možná bychom si my ženy mohly z něj vzít aspoň trošku příklad a nebýt k sobě pořád tak kritické.

Projděte si tři základní body, které vám (doufám) usnadní cestu k opravdové sebelásce. Vím, že po přečtení tohoto článku se asi nezačnete mít všechny rády, ale snad ve vás zaseju aspoň malý semínko, který cestou samy rozvinete.

Rada číslo 1

Dejte sama sebe na první místo

Všude se to píše. Jenže mnoha ženám se to špatně poslouchá. Nebo takto, poslouchá se jim to možná dobře, ale nedokážou to převést do praxe. A možná ani nechtějí, protože by si připadaly sobecky.

„Jak se mám dávat na první místo?? První jsou přece děti.”

Jojo ale i vyčerpaná maminka přece potřebuje někdy dobít baterky. Dopřát si chvilku pro sebe. Požádat někoho o pomoc (partnera, rodinu, přátele) a dočerpat aspoň na chvíli energii. A je jedno, jestli v tu dobu bude spát, číst si nebo si zajde na masáž.

Znáte přece, jak je to s tou kyslíkovou maskou v letadle. Prvně se musíte postarat o sebe, abyste měla sílu pomoct druhým.

Rada číslo 2

Buďte na sebe hodná

To souvisí i s prvním bodem. V praxi si to představuju tak, že si i sobě dopřejete to nejlepší. Ne jen těm druhým, byť jsou to vaši blízcí.

Příklady:

Kolikrát jste si řekla: „Pro sebe vařit nebudu, to nemá cenu.”

Kolikrát jste si nešla odpočinout, přestože na vás padala únava?

Kolikrát jste i při nemoci poklízela byt, když vám teplota klesla z 39º na 37,5°?

Kolikrát jste snědla prošlý jogurt, protože vám to přece nevadí?

A dala jste si někdy jídlo na talíř první, nebo až poté, co jste obsloužila muže a děti?

Buďte k sobě laskavá. Vnímejte to, jak se cítíte a jestli jste zrovna unavená, jděte si odpočinout. Úklid počká, muž taky a děti, pokud jsou trošku větší, se aspoň naučí samostatnosti.

Rada číslo 3

Mějte se ráda taková, jaká jste

Koukneme na sebe do zrcadla a vidíme tam pupínek, tam vrásky, tam špek, tam krátký nohy, velkou hlavu, malý prsa, odstátý uši… prostě tam vidíme místo krásné a jedinečné ženy takovýho malýho ufona 🙂

Tohle zkoumání zastavte a aktivně hledejte to, co je na vás hezký. Najdete, nebojte.

Sebeláska není sobectví

Mám pocit, že muži ji k sobě chovají mnohem víc než my ženy.

Zatímco vy zkoumáte neexistující vadu na kráse, váš muž se nahý projde kolem zrcadla a spokojeně se usměje.

Zatímco vy čekáte, až se nají všichni ostatní a čekáte, co na vás zbude, váš muž si dopřeje velkou porci jídla pro sebe.

A o tom, co dělají muži při “horečce 37°” snad ani psát nemusím. Ano správně, leží v posteli s mokrým hadrem na hlavě a volají na vás, že asi umírají 😀 Nechci to nijak zlehčovat, ale je fakt, že oni tu svou nemoc poctivě vyleží a pak jsou fit. A vám se to táhne týden a za čtrnáct dní to máte zpět. Mluvím z vlastní zkušenosti.

Co se tak trošku inspirovat muži a začít myslet víc na sebe?

„Možná zjistíte, že po vás vlastně nikdo nechce, abyste byla dokonalá, supervýkonná a neúnavná.”

Možná jsou to jen naše zbytečný představy toho, jak by to mělo být. Protože jsme něco podobného viděly u svých maminek a babiček. Upřímně je obdivuju, ale ve stejných kolejích jít nechci.

Tip na konec

Můžete o sebelásce číst knihy, chodit na semináře, workshopy atd. Může vám to pomoct. Ale já vám teď dám jeden konkrétní a jednoduchý tip. Kdykoliv se budete mít tendenci odbývat (ať už v jídle nebo v jiných věcech), zeptejte se v tu chvíli sama sebe: Dala bych tohle svému dítěti? Chtěla bych, aby takto moje dítě jedlo, neodpočívalo a dávalo se na poslední místo?

Pravděpodobně je vaše odpověď NE.

Jenže děti moc dobře vidí, co jejich rodiče dělají. A ta malá holčička, pro kterou dýcháte na úkor sebe, to jednou možná bude dělat taky tak. Bude se mít až na posledním místě. A chlapeček? Co si z toho odnese on? Co myslíte vy?

Dopřejte si hojnost, dámy, zasloužíte si to 🙂