Skočil do řeky a zachránil mu život

Kolikrát se vám stane, že jdete jen tak na večerní procházku? Mockrát? Skvělý. Člověk se jde prostě jen tak projít, posedět na lavce, dát si pusu pod stromem. Taky jsme šli. Cestou domů jsme ještě skočili pro vínko na hezkej nedělní večer. A pak se to stalo.

 

Viděli jsme ho už z dálky

Nebylo jasný, jestli on vede kolo nebo kolo vede jeho. Měl popito. To člověka většinou napadne. A možná si dokonce řekne: „Nojo dobře mu tak.” Jen tak mezi náma, kdo z nás to nikdy v životě nepřehnal s alkoholem?

Jdeme dál a povídáme si. Najednou ten chlápek zavrávorá a skutálí se do vody. Není vidět…

Než se vzpamatuju, vidím přítele, jak běží a skočí do řeky za ním. Bez zastavení, bez zaváhání. V oblečení. V kapse mobil a doklady. V tu chvíli neřešil nic, než jen že mu pomůže. Vytáhl ho nad hladinu.

 

„Pojď, neboj, držím tě. Už je to dobrý.”

 

Obličej měl od krve. Ale žil. S pomocí dalšího mladýho kluka, který jel okolo a zastavil, ho vytáhli z vody. Živýho. Taky jeho kolo, pantofle, oblečení.

 

Příběh pokračuje

Ten muž za žádnou cenu nechtěl, abychom volali záchranku. Já ji zavolat rozhodně chtěla. Jenže svůj mobil jsem měla doma a ten přítelův to měl za sebou. Klučina zhodnotil, že „keď on něchce, tak ju volat nebudem.”

 

Co byste dělali vy?

Napište mi to. My jsme ho doprovodili domů. Celkem štreka. Nebydlel zrovna kousek.

 

Celou cestu křičel: „Františku, seš super chlap. Tys mně zachránil život.”

 

Ve světle této události, mi moje odvážný rozhodnutí ze soboty připadá tak nějak obyčejný. Stejně tak jako jakýkoliv moje pochybnosti. Jako třeba, že nerad cestuje, že nemá rád změny…

 

ALE KDYŽ JDE NĚKOMU O ŽIVOT, TAK NEZAVÁHÁ ANI MINUTU. TO JE ODVAHA.

 

Nikdy dřív jsem se neocitla v podobné situaci. Nikdy jsem nebyla svědkem nehody. Nikdy jsem neviděla svýho přítele (tak rychle) zareagovat, utíkat a skočit. Nikdy jsem necítila takovou hrdost za to, co dokázal.

 

Sdílejte prosím tento článek, ať je inspirací pro všechny, kteří se ocitnou v těžké situaci. Ať vidí, že všichni nejsou lhostejní, že je důležitý pomáhat a že existují mezi námi HRDINOVÉ.

 

P.S. František se ve skutečnosti jmenuje Marek Šibor. A o něm je tento článek.