Věřte nevěřte – jela jsem na 1. Blogerfest do Prahy

Jaká je pravděpodobnost, že nastoupíte v Brně do vlaku směr Praha, sednete si ke dvěma mladým lidem, a ti mají na ten den úplně stejný program jako vy? Normálně bych řekla, že je ta šance mizivá vzhledem k počtu lidí a konaných událostí v našem hlavním městě.

Dále. Jaká je pravděpodobnost, že vám přijde email s lákavou nabídkou na vyzkoušení kartonových bubnů a týden na to nečekaně ty bubny i toho pisatele potkáte na společné akci?

A do třetice. Jaká je pravděpodobnost, že si jednoho mrazivého dne posledního ledna, krátíte čekání na MHD v knihkupectví, kde vám mezi tisíci knih padne do oka právě ta jedna, kterou si koupíte, přečtete a za pár měsíců v horkém červnu si s její autorkou pokecáte na toaletě? 🙂

Jsou tyto příběhy pravdivé nebo smyšlené?

To se dozvíte již za okamžik… (Kdo v dětství sledoval pořad Věřte-nevěřte, ví o čem mluvím 🙂 )

Ačkoliv se může zdát, že je to sci-fi, vše, co je popsáno výše, je pravda. Stalo se mi to v sobotu 9.6.2018, kdy jsem jela do Prahy na 1. Festival pro blogery (Blogerfest).

Že to bylo setkání inspirativní asi nemusím psát.

Pro člověka, který od dětství strašně rád píše, je setkání s lidmi, který baví to stejný, vždycky příjemný.

Sice se neznáte, ale jste si blízcí. Minimálně vás spojuje jeden společný zájem. A tím je psaní blogu.

Kdo a proč mě na Blogerfestu zaujal?

Vezmu to popořadě tak, jak vystupovali na prknech.

1. Veronika Tázlerová (Stylish Coffee) – má v malíčku (nejen) aplikace na úpravu fotek. Klobouk dolů. Po její přednášce jsem nabyla dojmu, že mám, co dohánět a než dám na blog jednu fotku, strávím na tom hodinu. Ta představa mě dost vyděsila, i když výsledek by vypadal skvěle. 
2. Tereza Dvořáková (La Tereza) – když si nepřipadáte dost zábavní, dejte si do prezentace fotky svýho psa 🙂 Skvěle přitáhly pozornost, dobrý tah 😉 CTA (call to action) na konci článku nebo postu. Budu muset u sebe doplnit. Díííky za připomenutí. 
3. Lukáš Rada (Two Gentleman) – machr na SEO, aplikace na sledování analýz, zviditelnění blogu. Konkrétní super tipy – komentujte články a dávejte svoje odkazy, oslovujte firmy a nabídněte recenze, nominujte se do Czech Blog Adwards 🙂 ) 
4. Andy Pavelcová (fitfab.cz) – vybírejte si spolupráci s rozumem. Nepropagujte nic s čím sami nesouhlasíte. S tímto 100% souhlasím 😉 
5. Gabriela Bartošovská (receptydetem.cz) – tato žena by mohla z fleku dělat one woman show 🙂 Neskutečně mě bavila. Úplně vším! Její energii nejsem schopna předat v černobílé písmenkové podobě. Gabču musíte zažít. Je to rebel(ka). A z Moravy. TOP. 
6. Tereza Salte a Sandra Ježková (elitebloggers.cz) – Terezka, moje srdeční záležitost. Inspirací je ona sama a její život. Tip od holek – v zahraničí jsou lidé již přesyceni dokonalostí. Chtějí vidět opravdovost, skutečné příběhy a neretušované fotky. Ufff (viz bod 1) 🙂 
7. Kristýna Dolejšová (Za normální holky) – krásná holka, její práce je v této době nutně potřeba. Nebojte se NEzapadat do škatulky hezká = hubená (s mezerou mezi stehny). Vykašleme se na jednotný diktát krásy! Moje profesorky z genderových studií by měly radost. A já ji mám taky.

Až teď jsem zjistila, že nemám fotku Kristýnky! Byla jsem tak zaujatá jejími slovy, že prostě mobil s foťákem zůstal mimo. Tak se na ni podívejte přímo na jejím blogu. Je fakt zářivá 🙂

Proč jsem sem jela?

To je ale blbá otázka, že? 🙂 Proč asi? Protože přece taky píšu. Zajímají mě LIDI. Proto jezdím na podobný akce. Baví mě potkávat se s novými i známými tvářemi. Baví mě energie živých setkání. Baví mě náhodná setkání.

Baví mě život offline.

Přemýšlím o blogování

Jsem trochu pozorovatelkou toho všeho, přestože se sama podílím na tvoření sdíleného světa. Fascinuje mě, jak moc se dnes chceme prezentovat na sítích, jak moc chceme o sobě dávat vědět. Byly doby (a stále jsou), kdy jsem si jako malá holka psala deník. A upřímně, schovávala jsem si ho tak, aby ho NIKDY NIKDO NEČETL.

A dnes? Máš problém? Napiš to na blog. Jen ať to všichni vidí. Vypadá to, že psaní blogu je něco ultramoderního a kdo nepíše blog, jako by nebyl. Osobních blogů jsou dnes tisíce. Vyniknout a být vidět dá práci. Každý, kdo píše, chce mít co nejvíc čtenářů. Vykřičet do světa (nebo vypsat chcete-li) svoje myšlenky, názory a sdílet svůj život.

Vidím v tom smysl

A víte proč? Třeba když někdo píše tak, že to jinému pomůže, má to smysl. Jako třeba ti, kteří mluvili na Blogerfestu. Každý z nich vlastně pomáhá. Když můžete svým psaním někoho dalšího podpořit, motivovat, inspirovat, nebo třeba rozesmát, dělejte to. Navíc vás to může časem i živit. A pokud děláte něco, co vás baví, stojí za to jít si za svým snem.

Byli jste taky na akci? Sdílejte svoje postřehy se mnou. Napište mi je do komentářů nebo do emailu jana.pernicova@atlas.cz