Cestování,  Psaní,  Rozhovory

Našla způsob, jak svobodně podnikat a cestovat kdykoliv se jí zachce

Zatímco mnozí o cestování a o svobodném podnikání jenom sní, Hanka je pravý opak. Místo toho, aby donekonečna plula na růžovým obláčku, sebrala jednoho dne svoje “saky paky” a vydala se do světa. Odjela na Maltu, kde si našla práci ve svém oboru, ale brzy zjistila, že ani tohle není její cesta. Chtěla větší svobodu. Chtěla cestovat. Dělat to, co ji bude bavit. A našla to.

 

Děkuju osudu (nebo Hančinýmu kvalitnímu SEO 😀 ), že jsem ji někdy před rokem objevila na internetu. Od té doby jsme v kontaktu a vznikají skvělé spolupráce. Jednou z nich je i tento rozhovor. Tak se pohodlně usaďte, dejte si kafe a… ať vás to inspiruje tím správným  směrem 🙂

 

Seznamte se

 

Nechtěla jsem zabřednout do kruhu neustálého hledání nejsnazšího receptu na to, jak zbohatnu a budu cestovat do konce života. Podle mě totiž takový recept neexistuje.

 

1.Hani, dnes jsi úspěšná copywriterka na volné noze. Psaní tě živí a zároveň máš volnost cestovat, kam si zamaneš. Jak vzpomínáš na svoje začátky?

Hanka: Začátky byly asi dost odlišné od toho, jak to mají jiní freelanceři na cestách (digitální nomádi). Já když jsem dávala po půl roce života na Maltě výpověď, neznala jsem pojem copywriting ani digitální nomádství. Přesto se z nezaměstnané matematičky stala cestovatelka s propiskou v ruce.

 

Učila jsem se hledat zakázky, komunikaci s klienty, tvořit web zajímavý pro cílovku, hledala své téma a specializaci v psaní. Nicméně jsem nikdy nepochybovala, že to nějak půjde. Možná tomu napomohl i fakt, že jsem na svých začátcích potkala současného přítele, který je podnikatelem. Člověk tak dostával zpětnou vazbu na to, co dělá blbě. Ale klidně mě v chybách nechal vymáchat. Byla to tvrdá škola života, ale myslím, že jen díky tomu jsem se dopracovala k nynější svobodě. Mám totiž zkušenost, že když jsem některým zájemcům naservírovala know-how i zakázky pod nos, tak to vzdali rychleji, než vůbec začali. Neměli to zasloužené a nevážili si toho. Ale třeba se jen mýlím.

 

2. Co bylo pro tebe největší změnou, když jsi změnila status ze zaměstnankyně na freelancerku?

Hanka: Asi dvě věci. První byl střet s rodinou. Ačkoliv brácha i taťka podnikají, u mě jakožto ženy s tím zásadně nesouhlasili. Podle nich jsem si tím ničila dobrou kariéru v IT a ohrozila své budoucí těhotenství a důchod. Já tvrdím opak, ale trvalo to, než jsme se doma naučili se chápat, respektovat a dnes bych řekla i podporovat.

 

Druhou věcí, co jsem si do podnikání přivlekla, byl hloupý návyk ze zaměstnání. Když pracujete, jste zvyklí na fixní měsíční plat. Ten, když vydělíte 20, tak máte zhruba denní příjem. Měla jsem najednou pocit, že i jako podnikatelka musím nějaké toto XYZ číslo denně vydělat. Když to nedám, tak jsem selhala a bude zle.

 

Vůbec jsem si neuvědomovala, že určité podnikatelské činnosti přinášejí peníze až v budoucnu.

 

Ale o to větší. Tím je například psaní a prodej ebooků, o čemž jsem napsala i díl v seriálu Vydělávej si blogováním. Psaní, grafika a propagace plus další technické náležitosti za tím vám trvají měsíc i dva, ale všechny napsané ebooky se mi už finančně vrátily. Jsou mým příjmem pro budoucí rodičák a další cestování.

 

3. Věděla jsi hned od začátku, že budeš travel blogerkou nebo tě lákala i jiná témata?

Hanka: Nevěděla jsem nic. Já ani netušila, že budu copywriterka. 🙂 Přišlo to ke mně všechno samo. Byla jsem jen otevřená možnostem a ochotná první měsíce nespat a platit si vzdělání v online světě.

 

Protože jsem cestovala, logicky jsem začala s tématy typickými pro travel blogy. Ale dneska bych neřekla, že je to specializace mého blogu. Rozhodně nemám potřebu psát triky a tipy, jak srazit cenu cestování co nejvíce dolů. Naopak, chci ukazovat lidem, jak si na cesty vydělat, jak si najít svou svobodu v životě a tu pak chytře investovat. Proto kombinuji témata z cestování, digitálního nomádství s copywritingem na cestách. Zajímavé je, že ale mí průvodci z různých zemích patří stále mezi TOP články na blogu.

 

4. Čím myslíš, že to je, že se ti podařilo dělat práci, která tě baví a naplňuje? (o tom stále mnozí jenom sní)

Hanka: Nejspíše tím, že jsem o tom nesnila a konala. Nechtěla jsem zabřednout do kruhu neustálého hledání nejsnazšího receptu na to, jak zbohatnu a budu cestovat do konce života. Podle mě totiž takový recept neexistuje.

 

Za každým úspěchem je řada probdělých nocí až roků, neuvěřitelné dřiny.

 

Přirovnala bych to k ledovci. Ten úspěch je jen ta špička, která je vidět nad hladinou moře. Ale ta práce k tomu, je celá ta masa ledu pod vodou, co málokdo vidí.

 

Já doporučuji si najít virtuálního mentora, zkoušet všechno aplikovat na své projekty a pořád se vzdělávat. O hledání virtuálního mentora píšu i v “kuchařce”, jak se stát digitálním nomádem. Tento článek na blogu vznikl na vyžádání mých čtenářů.

 

5. Jak vypadá tvůj běžný pracovní den tady v ČR?

Hanka: Proflákání od rána do večera s noťasem na břiše a předstíráním, jak hrozně busy jsem! 😀 Dělám si srandu, prokrastinuji a dost (zejména teď v těhotenství), ale samozřejmě tím bych nebyla živa. Nicméně si jedu svůj program, který je dost odlišný od ostatních lidí. Vstávám klidně před obědem a do postele padám hluboce po půlnoci, kdy mám klid od lidí a nikdo mi nepíše. Navíc má práce je kreativní a já se nesnažím tlačit na pilu. Když mě to chytne, tak píšu a píšu. Když ne, dělám jiné rutinní a operativní činnosti.

 

Co je ale pro ČR typické, tak především to, že skoro nevylezu z domu. Jsem velký introvert a nechce se mi moc mezi lidi. Ale vím, že k práci freelancera je nezbytný networking a mít kontakty, proto se občas na nějaké to setkání dostavím. Někdy přednáším i já. 🙂 Ale obecně v ČR trávím čas s mým přítelem a rodinou, sem tam uspořádám větší akci pro kamarády.

 

6. Pracuješ jinak, když jsi na cestách, nebo máš podobný režim jako doma?

Hanka: Na cestách funguji zcela jinak. Dokonce bych řekla, že na nich jsem mnohem více produktivnější. Je to dáno asi tím, že chci mít práci rychle hotovou a věnovat se prozkoumávání okolí. Mám ráda toulky přírodou, koupání v moři ani tak nemusím.

 

Dříve jsem na cestách cestovala rychle, tj. jela na krátkou dobu do jedné země a rychle se přesouvala z místa na místo. Chtěla jsem všechno vidět a vyzkoušet, pracovala pak po nocích. Výsledkem byla velká únava a rychle přesycení se zážitky. Dneska preferuji méně výjezdů během roku, ale zato na delší dobu s pomalým přesunem. Tzv. slow traveling. I se mi lépe pracuje, protože nemusím vše dohánět v noci.

 

7. Procestovala jsi kus světa. Ve které zemi si dovedeš představit dlouhodobější život?

Hanka: Zajímavá otázka. Pravdou je, že jsem za poslední dva roky navštívila cca 20 zemí na 5 kontinentech světa. Vyzkoušela jsem si půl roku žít na Maltě, měsíc dobrovolničit v Portugalsku, couchsurfingem procestovat severní Itálii, nomádit v Maroku, na Tenerife i Kypru, přes měsíc se obdivovat krásám Nového Zélandu a mnoho dalšího. Přesto asi musím říci klišé, nejraději bych žila v České republice.

 

Čím více cestuji, tím více jsem ráda, že jsem se narodila jako Češka.

 

Máme úžasnou přírodu, 4 roční období, splachovací záchod, pitnou vodu z kohoutku, sociální systém pro maminky s dětmi a řadu dalších vymožeností, o kterých se lidem jinde ani nezdá. Pokud vám vadí naše politika a ty šaškárny, tak jednoduše vypněte televizi a nečtěte noviny. Důležité informace ze světa se k vám dostanou i tak.

 

Pokud bych přesto měla vybrat jednu zemi, která mě okouzlila a je pro mě snadno dosažitelná z České republiky, je tu skoro všechno, co k životu vyžaduji jako standard, pak bych volila Azorské ostrovy. Ostatně články o Azorách patří vůbec k nejoblíbenějším na mém blogu, takže hádám, že se těší všeobecnému zájmu Čechů a Slováků.

 

Děkuji Hance za rozhovor a za inspirativní “nakopnutí” k akci 🙂 Nestane se to přes noc. Není to bez práce a nespadne vám to samo do klína. Ale dobrá zpráva je, že když na začátku hodně máknete, můžete si pak zbytek života řídit podle sebe. A to za to stojí, co myslíte?

 

P.S. Rozhovor vznikal v době, kdy Hanka čekala dvě miminka. Jedno porodila koncem května a jmenuje se Adámek ♥ Druhé je na cestě právě teď a vy ho můžete mít taky 😉 Je to knížka (překvapivě) pro děti 🙂

 

 

Inspiroval vás rozhovor? Řekněte o něm svým přátelům. Sdílejte, komentujte, ptejte se. Já i Hanka vám rády odpovíme 🙂

2 komentáře

    • Jana Pernicová

      Ano Luci, sledovala jsem ji, jak i v pokročilém stádiu těhotenství makala na svých projektech a jak po porodu rychle naskočila zpět. Tam, kde já si dávám nohy hore, ona jede dál… 🙂 Děkuji za tvůj postřeh 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *