Cestování,  Psaní,  Rozhovory

Na New Yorku ji nejvíc baví jeho rozmanitost

Kdo by si to nepřál? Vzít si notebook do útulné kavárničky, objednat si kávu a pustit se do psaní. V New Yorku. Na Manhattanu. Být tak trošku jako Carrie Bradshawová ze Sexu ve městě. Poddat se svým úvahám a tvořit články. Ani bych k tomu nepotřebovala její boty od Blahnika. Snad jen toho pana božského 🙂

 

Podařilo se mi najít jednu českou ženu, která si splnila sen, píše knihy a bydlí v New Yorku. Jmenuje se Lena Valenová a v rozhovoru vám poví svůj příběh.

 

Seznamte se:

 

New York nazývám svým domovem už čtvrtým rokem… Tajně jsem doufala, že bych se tu mohla stát právě tou „spisovatelkou z New Yorku!“

 

O životě v New Yorku

1. Leni, ve svém článku New York a já. Má dokonalá love story píšeš, že jsi jako malá snila o tom, jak jednou budeš bydlet někde na Manhattanu. Sen se ti splnil 🙂 Jak jsi dokázala proměnit ten sen ve skutečnost?

Lena: Věřím tomu, že pokud člověk přesně ví, co chce, kým chce být a kde a jak žít, půjde si za svým cílem a nepoleví, pak se nějakým způsobem i vesmír spojí a původní představy a sny se postupem času uskuteční. Samozřejmě se to nestalo přes noc, jen lusknutím prstu.

 

Od prvního zabodnutí prstu do mapy Manhattanu a prohlášením: „Tam jednou budu bydlet,“ uplynulo víc jak dvacet let. Cesta to byla dlouhá, chvílemi hodně trnitá, ale při ohlédnutí zpátky bych vůbec nic neměnila.

 

 

2. S jakou myšlenkou nebo představou jsi odjela do New Yorku?

 

New York byl můj sen, už když jsem byla malá holka. Ani přesně nevím proč, ale vždycky mě něčím přitahoval. Fascinoval mě.

 

Lena: Než jsem se přestěhovala do New Yorku, bydlela jsem pět let v Londýně a předtím jsem žila i ve Španělsku. Měla jsem tak dostatek zkušeností se stěhováním do cizího města i země. Už jsem věděla, co všechno budeme muset po příjezdu zařídit a co zhruba očekávat. New York je ale v mnohém jiný, o americkém systému nemluvě. Ten mě nepřestává překvapovat dodnes. A moje počáteční představa? Tajně jsem doufala, že bych se tu mohla stát právě tou „spisovatelkou z New Yorku!“

 

3. Jaká je tvoje práce teď? Jak jsi tam začínala?

Lena: Musím říct, že tohle je jedna z věcí, která mě v New Yorku překvapila v tom pozitivním smyslu. Po letech strávených v Londýně jsem byla připravená na kariérní krok zpátky. To, že si tu splním tak rychle i pracovní sny, bych při příjezdu vůbec ani nedoufala.

Jen co jsem však na svém profesním profilu změnila místo pobytu, začaly se mi ozývat samotné firmy z oboru. Můj první pracovní pohovor tak byl na stejnou pozici, jakou jsem zastávala v Londýně. Bohužel společnost sídlila příliš daleko od místa, kde teď bydlíme a následnou nabídku práce jsem musela nakonec odmítnout.

Při druhém pohovoru jsem se zase podívala přímo na vyhlídku Empire State Building! Kdybych po několika měsících tam nedostala nabídku na manažerskou pozici v mém původním oboru, asi bych tam pracovala dodnes. Poznat zákulisí téhle ikonické budovy a úžasné lidi, kteří tam pracují, považuji za jeden z nejsilnějších zážitků z dosavadního pobytu v New Yorku a zároveň velké privilegium, že jsem mohla být alespoň na chvíli toho součástí. 🙂

 

4. Jak bys popsala pár slovy New York?

 

New York je podle mě naprosto nevyzpytatelný. Milujete ho a nenávidíte zároveň.

 

Lena: Je tak trochu jako hlavní hrdina románu Moře nálezů a ztrát. Pořád vás něčím šokuje a pak zase nečekaně příjemně překvapí.

 

5. Co tě na životě v New Yorku baví nejvíc?

Lena: Rozmanitost. Je tu celý svět na jednom místě. Neustále se tu něco děje, každý den člověk objevuje něco nového. Ani ten všudypřítomný chaos mi vlastně vůbec nevadí. Miluju všechna ta klidná zákoutí, místní parky i to dechberoucí panorama.

 

6. Kdyby se někdo chystal na výlet do New Yorku, kam bys ho vzala?

Lena: Tak to je těžká otázka, protože těch míst je tolik! Určitě bychom zašli na kafe do Bryant parku, provedla bych vás po Central parku a protáhla ulicemi Greenwich Village, Soho a East Village. Mám už tam totiž takové “návštěvnické kolečko” a určitě bych každého nasměrovala i k nadzemnímu parku High Line, na jehož konci byla otevřena letošní horká novinka The Vessel, nová newyorská vyhlídka! A mimo Manhattan určitě brooklynské Dumbo. To by nemělo chybět na žádném newyorském itineráři!

 

 

O psaní

7. Leni, vydala jsi už několik knížek. Je psaní jen tvým koníčkem nebo tě i živí?

Lena: Myslím, že stále platí, že psaním beletrie se v Čechách uživí jen velmi malá část autorů. Já píši česky, a zároveň žiji v New Yorku. Tahle rovnice má bohužel jasný předvídatelný výsledek. Zároveň ale psaní nepovažuji za pouhý koníček. Tím je pro mě něco, co dělám pro zábavu, jen občas a nemám s tím spojený žádný závazek. Psaní knih je naopak něco, čemu se chci věnovat i nadále. Vidím v tom svoji budoucnost. Nesmírně mě baví a naplňuje. A samozřejmě také doufám, že jednou budu moct říct i ta magická slova o tom, že mě psaní dokonce i živí.

 

8. A píšeš něco i v angličtině?

Lena: V angličtině bohužel zatím nepíšu, i když mě občas při psaní napadají slova a fráze v angličtině dřív než ta česká. 🙂 Představit napsané knihy i mezinárodnímu čtenáři je ale jedním z mých snů. Knižní sérii Moře nálezů a ztrát proto plánuji nechat přeložit. Nechám to ale nejspíš na odbornících. V budoucnu se určitě chci pustit i do knih přímo v angličtině. Už mám dokonce několik témat, které bych takto chtěla zpracovat.

 

 

9. Vydala jsi čtyři knihy, čeká tě vydání páté. K tomu píšeš dva blogy a ještě pracuješ 🙂 Tak se zeptám hned na pár věcí: Jak to stíháš? Kdy a kde nejraději píšeš?

Lena: Já mám spíš pocit, že neustále nestíhám! Dříve jsem psávala hlavně po práci, po večerech a o víkendech. Bylo to opravdu náročné. Teď už je to naštěstí klidnější. Nejraději píšu v kavárnách a za hezkého počasí i venku. Už mám i vypozorováno, že nejproduktivnější jsem třeba v pozdějších odpoledních hodinách.

 

10. Jak ses k psaní dostala?

Lena: Co si pamatuji, vždycky jsem chtěla psát. Odmala jsem si ráda vymýšlela příběhy, hodně četla. Teprve před pěti lety jsem se ale dostatečně naštvala, zasedla k počítači a začala už konečně také texty dávat na papír. Vznikla tak moje první kniha Náhodní lháři. Od té doby jsem se nezastavila. 🙂

 

11. Nelákalo tě někdy živit se psaním jako copywriter?

Lena: Přiznám se, že vůbec. Nějak neumím psát na povel, nebo na konkrétní zadané téma, pokud mi není ničím blízké. Ani školní slohové práce nepatřily zrovna mezi moje oblíbené činnosti. Nikdy ale nevíš, možná se k tomu i jednou dopracuji. Doufám ale, že budu ještě hodně dlouho vytvářet nové originální příběhy.

 

12. Vím, že tato otázka se opakuje u všech, kteří tvoří, ale musím se zeptat: Kde bereš pro své příběhy inspiraci?

Lena: Jsem narozená ve znamení Ryby a ty jsou prý pověstné svojí bujnou fantazií. Asi proto i já ráda vytvářím příběhy. Některé jejich prvky jsou založeny na reálných skutečnostech, jiné jsou zase čistá fikce. Například v sérii Moře nálezů a ztrát se odráží i moje láska k cestování a zkušenosti ze života v zahraničí. Pro novou knihu Cool Girl! mě zase inspirovaly vlastní zážitky a zkušenosti z období dospívání.

 

Moc děkuji Leně, že nám dopřála, ocitnout se s ní na chvíli v New Yorku a zasnít se… A třeba se s ní já nebo vy někdy potkáme u dobré kávy, s její další knihou, v malé newyorské kavárničce.

 

Podpořit její novou knihu a stát se součástí příběhu, můžete tady ⇒ Cool Girl!.

 

 

Zaujal vás rozhovor? Máte i vy co říct? Napište mi na jana.pernicova@atlas.cz a můžeme se spolu spojit. Vzdálenost vašeho domova není překážkou 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *