Cestování

Jaké to je letět balonem?

Byla jsem hrdinkou do chvíle, než jsme se odlepili od země. Pozorovala jsem, jak mi pevná půda doslova mizí pod nohama. Teda takto, ona nikam nezmizela, to jen my jsme se od ní vzdalovali. Na chvilku jsem zatoužila vyskočit, dokud to ještě šlo…

 

Když si něco přeješ…

Byl to můj nápad. Tak dlouho jsem o tom mluvila, až jsem v den svých 30. narozenin otevřela krabičku s letenkou. Letět balonem bylo mým snem zřejmě od doby, co jsem viděla Willyho Foga, jak se svojí posádkou letí do San Francisca. Takže si určitě dovede představit, jakou jsem měla z dárku radost.

 

Den D nastal přesně 7.září 2016

Dojeli jsme s přítelem na domluvené odletové místo (pro Brňáky – byl to plácek vedle Zvonařky, taková zapomenutá část města). Postupně se tam scházela celá posádka. Bylo nás asi osm plus pilot Karel. V jeho schopnosti jsem vytrvale věřila po celou dobu letu.

Kolem páté začala příprava balonu. Než se to nafouklo, všichni okolo vtipkovali, smáli se a všechno fotili. Pak jsme dostali instrukce. Jak vlézt do koše, kdo si kam stoupne (koš byl rozdělen příčkami), co dělat nebo nedělat při startu a jak se připravit na přistání.

 

 

Po úspěšném nalodění to začlo. Koš, balon a my jsme stoupali k obloze. A mně najednou došlo, že už není cesty zpět.

 

Musela jsem přesvědčit svůj mozek, že proutěný koš unese 9 lidí a látkový balon neprotrhne nějaký škodolibý pták s ostrým zobákem.

 

A taky věřit tomu, že pilot Karel ví, co dělá.

 

Ale ty panoramata…

Ty byly fakt nádherný. Já si je užívala a přítel fotil. Myslím, že měl z letu ještě větší radost než já. Protože on se narozdíl ode mě ničeho nebál. Aspoň to tvrdil. Místo dalších slov vám nabídnu to, co jsme viděli.

 

Přistáváme

Přeletěli jsme hrad Veveří a začali pomalu klesat do polí. Zatímco v letadle se máte připoutat, v koši se chytíte madel (nebylo to potřeba, ale já se pro klid své duše držela instrukcí). Přistání bylo pomalé, pozvolné a úplně v pohodě. Taky se mi vrátila barva do tváře, když jsem ucítila pevnou půdu pod nohama.

 

Po výstupu z koše jsem si připadala, jako když vylezete z kolotočové atrakce, kde jste se celou dobu báli, ale pak řeknete: „Já chci ještě.”

 

…a na konec křest

Mezitím co kluci balili balon, přijelo auto se šampaňským a skleničkami. Pokřtili nás všechny podle místa, kde jsme přistáli. Od 7.9.2016 jsem tedy Jana z Veverské Bitýšky 🙂

 

Mohlo by vás zajímat
  • let trval něco přes hodinu (+ asi půl hodiny před a hodinu po)
  • lze domluvit ranní nebo večerní lety
  • lety ve skupině nebo jen ve dvou
  • po příletu vás autem dopraví zpět na místo odletu
  • v koši je teplo (sálá na vás oheň z balonu)
  • lety se přizpůsobují počasí (objednáte si termín, ale ještě vám ho pár dní před odletem potvrdí nebo přesunou)
  • letěli jsme s balon.cz a vše proběhlo v pohodě

 

Tak co, půjdete do toho? 😉 Podělte se v komentářích.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *