Osobní rozvoj

Nechte slovo KDYBY v přístavu

Kdyby tolik nefoukalo, bylo by teplo. Kdyby svítilo sluníčko, bylo by příjemněji. Kdyby bylo pod mrakem, nebylo by takový vedro. Kdyby mi bylo 20, cestovala bych. Kdybych už měla děti, byla bych šťastná. Kdybych nejezdila takovou štreku do práce, kdybych nemusela tak brzo vstávat a kdybych si mohla dělat, co chci, žila bych naplno.

 Uvědomila jsem si, že

…krása je to, co je teď. Jen se rozhodnout. Nastavit směr. A vyplout.

A pak…

…cítit vítr ve vlasech. Ochutnávat život. Teď. S tím co máme, i nemáme. Tak, jak to je teď. A slovo KDYBY jednou provždy nechat v přístavu. Protože na cestu se nehodí. Cesta nečeká. Cesta prostě je.

Skoč a křídla roztáhneš cestou. Ray Bradbury

Buďme šťastní teď. Jen proto, že JSME.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *