Místo návratu domů, projela stopem Střední Ameriku
Dovedete si představit, že je vám kolem dvaceti let a jen tak si projedete stopem Střední Ameriku? I když jste mladá krásná holka? Já měla v jejím věku za sebou první práci a bydlení v Praze a cítila jsem se vedle mých kamarádek, co byly “jenom” na výšce, dost dospěle 🙂 Ale že bych si troufla na tohle, na to jsem kuráž fakt neměla… Seznamte se s Lenkou. Ta ji má na rozdávání 😉
Lenka je
- mladá holka plná pozitivní energie
- nadšená cestovatelka
- autorka blogu Chica Checa
Leni, na svém blogu máš napsáno, že chceš procestovat celou Evropu do svých 25 let. Kdy jsi s cestováním začala a jaká byla tvoje první cesta?
Lenka: Přesně tak. Do 25 jsem si dala výzvu navštívit všechny státy Evropy. Poprvé jsem se podívala v dětství s rodinou na Slovensko, kam jsme jezdili často každý rok. Od mala jsem ale měla touhu cestovat a doma mě to nikdy nedrželo. Největší zlom přišel v mých 17 letech, kdy jsem byla na 5 měsíčním pobytu v Rakousku.
Zjistila jsem, že na světě je toho tolik co poznat, že nesmím ztrácet čas a musím toho co nejvíc prozkoumat a vidět.
A pak přišla ta Střední Amerika nebo bylo něco mezitím?
Lenka: Týjo, mezitím jsem podnikla spoustu malých cest po Evropě. Navštívila jsem Arménii, Rumunsko, pár států Evropy. Po maturitě jsem strávila tři měsíci v Tunisu a za vydělané peníze jsem jela do Thajska. Taky jsem začala se stopováním, kterému jsem propadla.
Svoje vysokoškolské studium jsem zahájila v Rakousku – obor Tourism and Leisure management. Třetí semestr byla možnost jet na studijní pobyt. Vybrala jsem si tedy Mexiko. Čtvrtý semestr je na mé škole povinná praxe v zahraničí, domluvila jsem si Kolumbii.
Idea byla, že poletím do Mexika a na Vánoce se vrátím domů. Ale čtyři měsíce v Mexiku utekly a já jsem ještě neměla touhu letět domů. Navíc vím, že letenky jsou hodně drahý, zvlášť jednosměrné.
Místo toho, abych letěla Mexiko – Evropa a Evropa- Kolumbie, jsem se rozhodla projet Střední Amerikou až do Kolumbie.
To zní, jako by to bylo jednoduchý. Že se jen tak rozhodneš a je to. Je to tak nebo jsi měla nějaký pochybnosti a strachy?
Lenka: Měla jsem strach, navíc jsem neměla nic domluveného, nic pořádně připraveného. Ale jednala jsem prostě tak, že jsem si koupila letenku na jih Mexika a řekla jsem si, že se uvidí co dál. Čím méně je to plánované, o to větší je to dobrodružství.
A jak reagovali tvoji blízcí na to, že pojedeš sama a navíc stopem? Řekla jsi jim o svém plánu?
Lenka: Že jsem blázen. Maminka to nevěděla 🙂 Věděla jen, že chci projet Střední Ameriku, ale nevěděla o stopu. Na detaily se moc neptala. Ale většina konstatovala, že se chci asi nechat znásilnit, okrást nebo zabít. I moji kamarádi cestovatelé se mi to lehce snažili vymluvit. Spousta z nich ale vyjádřila obdiv s tím, že by se k tomu nikdy neodvážili a ani by je to nenapadlo.
Věřím v zákon přitažlivosti.
Takže tě neodradili 🙂 Byla sis jistá, že se ti nic nemůže stát? Nebo jsi do toho šla s obavami?
Dáváš při stopování na svoji intuici? Nebo podle čeho se rozhoduješ, s kým pojedeš a s kým ne?
K tomu stopování. Jak tě vnímají ti, co s nimi jedeš? Ptají se, co tam taková mladá holka dělá? Nebo je to pro ně běžný, že tam holky stopují samy?
Tak to určitě povzbudí 🙂
Lenka: Jsem zvyklá. Místní furt jen mluví o tom, co všechno je nebezpečné. Vždy je poslouchám, inspiruji se, ale přebírám si jen to, co považuji za důležité. Nejvíce poslouchám ostatní cestovatele a podobně naladěné lidi.
Leni a jak to máš s ubytováním?
Lenka: K ubytování hodně využívám couchsurfing.
Super a poslední otázka, i když ta by možná vydala na další rozhovor. Tak jen: Jaký je tvůj pocit ze Střední Ameriky? Co si z cesty odneseš, až se vrátíš?
Lenka: 🙂 🙂 🙂
Všude existují hodní lidé a je jich většina.
A čím víc člověk dává, tím víc dostává 🙂
Líbil se vám článek? Inspirujte ostatní a sdílejte ho. Máte-li nějaké otázky nebo vlastní zkušenosti, šup s nimi do komentáře. Těšíme se 😉
Další rozhovor, tentokrát s Mirkou, najdete tady ⇒ O životě v Texasu